Začala jsem k jedení a k jídlu přistupovat jinak. Měním zažité návyky, což není nic jednoduchého, ale důležité je vědět, jak na to. Jedním z nových návyků je vnímání signálů a potřeb svého těla. Je velmi důležité vědět, co nám tělo říká a neplést si tyto signály s něčím jiným. Chuť na sladké, anebo na jiné, často vysokokalorické jídlo, přichází ve chvílích, kdy tělo něco potřebuje. A ne vždy potřebuje zrovna jídlo.

   Kdykoliv zpozoruji, že mě honí mlsná a přemýšlím, co bych si dala, nejprve se zamyslím, jestli se za těmito chutěmi neskrývá jiný vzkaz, který mi tělo posílá.

TEKUTINY

   Nedostatečný pitný režim je jedním z důvodů, proč sahám po něčem, co by doplnilo jakousi vnitřní potřebu. Když mám na něco chuť, anebo pocit, že si potřebuju něčeho zobnout, často si uvědomím, že jsem toho dneska moc nevypila. Proto je důležité mít pitný režim pod kontrolou a vypít dostatečné množství čisté vody každý den.

VELIKOST PORCÍ

   Omezování se co do kvantity jídla je nesmysl. Tělo, potažmo mozek je chytrý a žádná omezení na něj dlouhodobě neplatí. Chvíli možná zvládne čelit nedostatku, ale při první příležitosti si vezme, co potřebuje, i s úroky. Trápit se dietami, při kterých pocítíme hlad, je naprosto kontraproduktivní, pokud chceme hubnout. Efekt bude nakonec VŽDY opačný! Měli bychom jíst vdžycky do syta, ale zároveň dokázat navnímat hranici plnosti a nepřekročit ji ani o sousto. Jídlo nám má dodat energii, přejídáním dostáhneme poklesu energie, únavy a těžkosti.

BÍLKOVINY A TUKY

   Energie získaná z bílkovin a zdravých tuků zajistí pocit sytosti na mnohem delší dobu, než to dokážou sacharidy - to říkám ze své vlastní praxe. Když si naložím sacharidové jídlo, ať už to jsou těstoviny, brambory nebo rýže na jakýkoliv způsob, porce mě nasytí, jen pokud toho sním hodně a celkem brzy mám zase hlad a potřebu jíst. Když si ale na talíř naložím dostatečné množství zeleniny, bílkovin a zdravých tuků, nejen, že porce není potřeba tak velká, protože tato kombinace makroživin je dostatečně sytá, ale dlouhé hodiny potom nemám hlad, tedy ani potřebu sahat do skříňky s čokoládou.

POTĚŠENÍ

   Jíst jídla, která jsou nudná kombinací jednolivých potravin, chutí nebo i vizuálně, je něco, s čím se náš mozek nespokojí. Potřebuje potěšení z jídla! Pokud mu ho nedopřejeme, pokud si jídlo nedokážeme vychutnat, bude toužit po dalším a dalším jídle, dokud nedostane to, co chce. Každé jídlo by pro nás mělo být malou oslavou. Mělo by nás bavit, měli bychom si ho užít, vychutnat všemi smysly. Vnímat, co jíme. Je to důležitou složkou trávicího porcesu a jen tak bude tělo spokojené, naplněné fyzicky i obrazně, a nebude toužit po sladké tečce.

EMOCE

   Emoční jedení je velké téma a týká se mnoha z nás. Nudíme se, jsme smutní, jsme ve stresu, cítíme se "prázdní", nenaplnění (nikoliv jídlem, ale emočně) anebo naopak máme dobrou náladu a oslavujeme, ať už nějakou událost, nebo jednoduše krásu všedního dne - důvod k tomu, dát si kousek dortu, se najde kdykoliv. I to je dobré si uvědomit, zamyslet se, ve chvíli, kdy saháme po tabulce čokolády, jestli náhodou nejdeme zajíst něco nezpracovaného uvnitř nás. Já osobně jsem často jedla z nudy, anebo proto, že jsme se cítila skvěle, byla jsem s někým venku a je přece super zajít si na zmrzlinu nebo na kávu a dát si k ní dortík, hm? Je to skvělé, ale ani to není podmínkou. Pro uvolnění emocí je skvělá krátká meditace, dechové cvičení nebo jógové protažení.

ÚNAVA

   Za potřebou jíst - tedy doplnit energii - ideálně sacharidy a ještě lépe rovnou cukrem, se často skrývá únava, fyzické i psychické vyčerpání organismu. Není nic jednoduššího, než si jedndouše odpočinout, dát si teplý čaj, protáhnout se a rozproudit v těle energii, nebo jít ven, nadýchat se čerstvého vzduchu.

HORMONY

   My ženy nejsme hormonálně lineární, hladina našich hormonů se mění společně s naším menstruačním cyklem, stejně tak i úroveň energie, nálada, stav naší pleti a tak dále. Je dobré si to uvědomit a vědět, že právě tohle může být důvodem, proč někdy máme chuť na jídlo větší, než v jiné dny. Je to v pořádku a není nutné se striktně omezovat, pokud v některých dnech cítíme, že tělo potřebuje jíst víc.

ÚPLNĚK

   S cyklem Měsíce se to má velmi podobně, jako s naším menstruačním a na Zemi, stejně jako i na nás, má určitý vliv. Pociťuji to pravidelně a zrovna ve dnech kolem úplňku jsem si všimla, že mám na jídlo mnohem větší chuť, než jindy. Respektuji tyto pocity. Nepřejídám se, ani si nezajdu koupit kyblík Ben&Jerry's - i když bych fakt chtěla! A samozřejmě můžu. Ale taky nemusím.

   Tohle všechno jsou moje zkušenosti, které jsem sama na sobě vypozorovala. Jak to máte s chutěmi na sladké, nebo cokoliv jiného, vy? Co je spouštěčem těchto chutí? Nepotlačujete jídlem, sladkostmi, nebo třeba kávou volání vašeho těla po něčem úplně jiném?

TIP!

   Na závěr tu mám ještě jeden osobní tip, jak se zbavit závislosti na sladkém a zmírnit časté chutě. Je to něco, co mi pomáhá a co mi dává smysl. Je to nízkosacharidové stravování, kdy se na čas omezí potraviny s vysokým obsahem sacharidů, cukr a obecně sladidla. Přečetla jsem výbornou knihu Cukrfree 9ti týdenní program a je to jedna z nejlepších a nejužitečnějších knih o stravování, kterou jsem kdy četla, je plná praktických tipů a jde i do sféry psychologie a emočního jedení. 9ti týdenní program jsem neabsolvovala, jelikož jsem už nějaké předchozí zkušenosti s nízkosacharidovým (keto) stravováním měla a víceméně se tak snažím většinou jíst, ne na 100%, ale většinou. Nicméně kdo má s chutěmi opravdu problém, je tohle skvělá cesta, jak se jich zbavit.

MOJE MLSÁNÍ

   No a ještě k tomu, co mlsám já, když mám opravdu na něco sladkého chuť a nechci sáhnout rovnou po pain au chocolat. Je to vysokoprocentní hořká čokoláda - nad 90% (ochutnala jsem dnes 70% a přijde mi dost sladká! haha). Stačí mi jeden větší čtvereček, který si polámu na menší kousky a nechávám v ústech rozpustit.  Pak zbožňuju ořechové krémy - moje nejoblíbenější jsou ty od NATU! Nejraději mám kešu krém s jahodami a arašídový krém s kokosem, mňam! Opravdu doporučuju. Ujídám vždy po jedné lžičce.

FOLLOW ME.

    Zdravá výživa, přírodní kosmetika, zdravá planeta - to všechno jsou věci, ke kterým tíhnu a snažím se, abych svým jednáním škodila co nejméně sama sobě i přírodě. Jím zdravě a vždy když jsem "ujela", topila jsem se ve výčitkách a pocitu marnosti. Cokoliv, co není přírodní a bio, mi nikdy nesmělo překročit práh a žádné "chemikálie" bych si na pleť ani na vlasy nedala, stejně jako bych s nimi neprala nebo nemyla koupelnu. Kvůli igelitovému pytlíku, který jsem kdysi našla ve směsném odpadu, jsem si neodpustila kousavou poznámku. Uvědomuji si, že takové chování překračuje jistou mez a hraničí s posedlostí, která může působit až úzkostně. V poslední době se pokouším rozpouštět jakoukoliv sebemenší úzkost a snažím se ve všem najít harmonii a zlatou střední cestu. Někdy je to těžké, přepisovat vzorce svého myšlení a dlouhodobé návyky. Ale vím, že pokud se oprostím od touhy po dokonalosti a pustím se extrémů, zažiju uvolnění a svobodu.

   Minulý týden jsem naprosto spontánně zašla do L'Occitane a koupila si krém na ruce s nádhernou vůní třešňových květů a já jsem si ho kdysi dávno - je to tak 8-10 let zpátky - kupovala a naprosto jsem ho zbožňovala pro tu jeho úžasnou květinovou vůni. Příjemně zvláční ruce, které po něm zůstanou hedvábně jemné a hydratované a jeho malá tuba v krásném obalu mívala své čestné místo v mé kabelce. Po tolika letech urputného držení se jakéhosi pravidla, že budu používat jen čisté, přírodní produkty, jsem si dovolila koupit si svůj oblíbený krém. Ano, i přesto, že NENÍ přírodní. A víte co? Je to skvělý pocit! Užívám si po tolika letech tu krásnou vůni. Užívám si ten pocit, že si MŮŽU dopřát cokoliv, co chci. Užívám si, že jsem si dovolila dopřát si něco, co se neshoduje s mnou nastavenými pravidly.

   S jedením, a vlastně asi s čímkoliv jiným, je to stejné. Leží mi doma skvělá kuchařka od Elly Woodward s veganskými recepty, Eat Beautiful, která je plná skvělých zdravých receptů, ale žádný z nich není low carb. Je to špatně? Už nikdy si podle nich nic neuvařím, protože je v receptu mouka nebo brambory? Fakt ne. Zbožňuju low carb stravování. Cítím se po něm skvěle a kalhoty mi sedí každým dnem o maličko lépe. Ale opět, je to určité pravidlo a vytváří omezení. A omezení vedou k úzkostem, které ve svém životě nechci. Tenhle život žijeme jenom jednou. A je škoda si odpírat potěšení, ať už jsou jakákoliv.

   Učím se, jak se odpoutat od pravidel, které mi možná nevyhovují a najít ve věcech určitou rovnováhu. Vypouštím ze své mysli fráze jako "už nikdy" a "navždycky", pouštím nové začátky, kterými se namotivuji, kdykoliv se něco "pokazí". Nechci s ničím neustále začínat odznova a lépe. Nechci sama se sebou bojovat. Opravovat sama sebe, své chování a snažit se, abych nikdy nedělala "chyby". Všechno je to jen o nastavení mysli. A já jsem se rozhodla přepnout do režimu "I don't care. I just wanna have fun!" Chci si koupit makeup, který všichni tolik chvílí a paletku očních stínů s odstíny, které v přírodní kosmetice nenacházím. Chci si koupit voňavou masku na vlasy, po které budou moje vlasy hedvábně hladké, lesklé a půjdou snadno rozčesat. Chci si udělat wafle s jahodami a občas se zastavit v pekařství pro čerstvé pečivo. Možná si říkáte: a co ti v tom brání? Vůbec nic, jen moje vlastní mysl. Strach. Ale žít ze strachu z jídla nebo kosmetiky, která není přírodní, je trochu úlet, nemyslíte?

   Přírodní kosmetiku mám opravdu moc ráda. Nakupuji ale dražší a dražší produkty high-end značek a bohužel ne vždy platí, že drahé rovná se kvalitní a dobré a taky to není záruka, že mi produkt sedne. Strašně ráda vyzkouším kosmetiku, které jsem se dlouhé roky z principu vyhýbala a kterou mnozí ostatní chválí a mají ji rádi. A co se týče jídla - už několik týdnů cvičím. Dvakrát nebo třikrát týdně, jak to vyjde a jak se mi chce, a nikoliv jako trest za to, že jím, co chci, anebo proto, že se na sebe nemůžu podívat. Cvičím, protože můžu cvičit. Protože se po cvičení cítím skvěle. Protože mám ráda pocit, kdy druhý den cítím svaly a vím, že jsem pro své tělo udělala něco dobrého. Proto, že chci v létě nosit kraťasy, aniž bych musela čelit rozedřené kůži na vnitřních stranách stehen, což docela dost bolí. Naše těla milují pohyb. Jsou k němu stvořená. Cvičení mě vždycky děsilo, představovalo pro mě dřinu a tvrdou práci a nebyla to lenost, která způsobila, že jsem se cvičení vyhývala, ale moje hluboce zakořeněném přesvědčení, že cvičení musí být dřina. A tak sama sebe ujišťuji, že si dám jen pár nenáročných cviků, pár minutek cvičení, anebo si jen zatancuju. Vždycky je z toho alespoň půlhodinka příjemného posilování a tance, protože mě to jednoduše baví. Když už se do toho pustím, je to super a z pár minut se stane najednou pár desítek minut.

   Uvědomujete si, která z vašich zásad, pravidel a nastavených hranic vás podvědomě drží při zdi a nedovolí vám naplno žít? Je něco, v čem se omezujete, ale co byste dělali úplně jinak, kdyby... ?

FOLLOW ME.

    Po menší regenerační pauze, kdy jsem meditovala nad určitými situacemi a zážitky a nabírala novou energii, jsem tady a (společně s novým templatem - to abych sama sebe maličko namotivovala) rozšiřuji své bloggerské portfolium. Respektive si ujasňuji jeho další směr a obsah. Chci psát o tom, co je mi nejblíž. O tom, čím žiju. A to se časem mění a moje témata se prolínají, jednou je pro mě prioritou něco, pak zase něco jiného, možná to sami znáte.

   Zájem o přírodní kosmetiku šel poslední dobou hodně stranou. Vlastně veškeré mé styčné body, které držely mou realitu pohromadě, se společně s událostí, o které jsem psala v minulém článku, zhroutily. Jako by všechno, co pro mě něco znamenalo, najednou ztratilo svou důležitost a energetický náboj a stalo se neutrálním. Udělala jsem krok vpřed a všechno zůstalo za mnou. Pustila jsem tolik zbytečné zátěže, kterou jsem si nesla a vykročila s lehkostí vpřed. Do neznáma. Do prázdna. Nikam jsem se nehrnula, jen jsem vyčkávala, co bude dál, co se stane a co naplní mé další dny. Samotné mi tento popis zní fantasticky, ale nejde o nic víc než z hloubi vytažený pocit vyjádřený slovy. Možná abstraktní a nic neříkající, ale pro mě skutečný. Nicméně, vraťme se na začátek. Kosmetika, o které jsem hodně psala, ztratila na významu. Můj instagramový i skutečný sociální svět, jako by se zastavily a já o ně přestala mít zájem. Zpochybnila jsem význam všeho, co jsem doposud dělala. Proč? Protože mi to nevyhovovalo. Protože mi některé mé doměnky, myšlenky a naučené vzorce způsobovaly úzkost. Protože jsem nevěděla, čemu věřit a čemu dále věnovat svou pozornost.

   A tak v posledních týdnech, možná už měsících, opatrně pozoruji svůj opravdový svět a ptám se sama sebe, co je pro mě vlastně důležité a co ne. Dovoluji sama sobě nelpět na spoustě přesvědčení, že něco MUSÍM. Dávám si svobodu. Konečně jsem správně vyjádřila to, co chci říct! Snažím se vnést do své mysli pocit svobody. Pustit úzkost, pustit stres, pustit tlak. Pustit cokoliv, co mi tyto pocity způsobuje. Hledám cokoliv, co by mě ještě mohlo tížit, zpochybním to a přetvořím to ve svobodu.

   Teď už ale k něčemu reálnému, čeho se můžete chytit. Jídlo, body image, sebehodnota a sebepřijetí, to jsou témata, která jsou mi velice blízká. A o nich bych na blogu nově chtěla psát. Učit se a inspirovat ostatní k tomu, aby přijímali sami sebe, aby se naučili mít nejdřív rádi sami sebe předtím, než se pustí do čehokoliv jiného. Aby si uvědomili hodnotu sebe sama. Aby naslouchali svému tělu. Aby dokázali rozeznávat jeho signály, to, co nám jejich prostřednictvím sděluje. Aby se vrátili do svého těla a nevnímali ho jako něco cizího, co je často jen přítěží, ale naopak se o něj s tou největší péčí a láskou starali. Jedení a sebehodnota jsou dvě strany jedné mince. Úzce spolu souvisí a vztah k jídlu odráží vztah, jaký máme sami k sobě. Vím velmi dobře, o čem mluvím. Moc ráda bych tato témata zahrnula mezi již existující témata na tomto blogu, který tak bude zaměřený na vnější i vnitřní krásu, zdraví, well-being a harmonii.

FOLLOW ME.

    Tento můj článek měl být vlastně o něčem jiném. Po prvních dvou odstavcích jsem ale už velmi těžko navazovala na svůj původní nápad a tak jsem článek zakončila tak, jak se mi to zdálo být přirozenější. 

   Psala jsem o tom, že chci věnovat více pozornosti sama sobě a péči o své tělo. Abych naplnila svůj záměr, chtěla jsem si pořídit tělovou kosmetiku, díky níž bude taková péče krásnou a meditativní chvílí a moje pokožka dostane přesně to, co tolik potřebuje. Naprosto mě uchvátily produkty značky Omorfia - české přírodní pečující kosmetiky. Jejich filozofie mi vyrazila dech a úplně mě okouzlila. Sáhla jsem po jejich jediném produktu určeném na tělo, který je ale naprosto dokonalý. 

   FLOWER MOUSSE je šlehané tělové máslo s čistým přírodním složením a omamnou vůní. Připomíná mi krystalový olej UZEMĚNÁ od Jagaia. Může za to vůně geránia - ženská, meditativní, květinově orientální. Konzistence je úžasná, jemně našlehaná, lehoučká, po nanesení na kůži taje a snadno se roztírá. Kůži zanechá vláčnou, hydratovanou, hebkou, lehce mastnější díky bambuckému máslu a výživným olejům: šípkovému, mandlovému, avokádovému a oleji z bergamotu. K namazání celého těla je potřeba sáhnout do kelímku mnohokrát, menší množství másla se totiž rozmaže jen na malém kousku kůže a je potřeba důkladně jej rozetřít, aby se vstřebalo. Takže ideální je udělat si pět až deset minut čas a tuhle mazací ceremonii si v klidu užít.

"Milujte se a děkujte svému tělu za to, že je tu pro vás. Mazání pokožky je ideální příležitost, kdy si uvědomit, že vaše ruce, nohy a celé tělo jste vy sama. Svými doteky a blahodárnou péčí mu tak můžete projevit svůj vděk a lásku. Protože jedině ženy, které se přijímají takové, jaké jsou a milují se vším všudy, mohou být v životě opravdu šťastné. Nebuďme proto k sobě tak přísné a odpusťme si všechny nedokonalosti.

Proto je tu tělové máslo Flower Mousse, které prohloubí váš vztah k vlastnímu tělu a úžasně se o něj s vaší pomocí postará. Svými aromaterapeutickými účinky bude pečovat i o vaši duši."

   To je přesně to, co jsem pro své tělo potřebovala a chtěla! Každý produkt Omorfia na svém obalu obsahuje afirmaci s ním spojenou, kterou si můžeme při jeho používání v duchu opakovat. Tím umocní sílu okamžiku a mazání pokožky získá úplně nový rozměr. Afirmace pro Flower mousse zní: "Moje tělo je můj chrám, pečuji o něj s láskou." Nádhera!

   Oblíbila jsem si ho. Je dokonalý. Moc ráda ho používám. Afirmaci si opakuji a přemýšlím o svém těle pozitivně, přijímám ho v ten okamžik takové, jaké je, protože je moje. Já jsem toto tělo. Je potřeba se o něj starat, přistupovat k němu s láskou a jemností.

   Líbí se mi i další produkty Omorfia a snad jednou některé i vyzkouším. Máte se značkou Omorfia zkušenost? Jak se vám líbí?

FOLLOW ME.

   V poslední době se opravdu hodně zabývám vnitřní vs. vnější krásou, respektive zdravím, které je vidět také navenek. Zdravá pleť, kůže, vlasy, to všechno jen odráží naše celkové zdraví. Zastávám názor, že nejdůležitější je vyživovat tělo zevnitř, zdravě jíst, hýbat se, ale i odpočívat, fyzicky i mentálně. A ačkoliv opravdové potraviny získané z přírody jsou těmi nejzdravějšími, existuje možnost, jak je podpořit - vhodnými doplňky stravy. V článku, kde jsem psala o vitaminu D, jsem zmiňovala, že nejsem zrovna zastáncem doplňků stravy, nicméně spíše těch klasických, které nám vecpou v lékárně za pár korun a které obsahují kdo ví co. Nicméně mám opravdu moc ráda ty, které jsou svým složením čisté, přírodní, obsahují byliny, výtažky z rostlin, také superpotraviny, nazývejme to jak chceme, ale to, co pochází z přírody a dokáže nám zprostředkovat tolik zdraví prospěšných látek, nad tím se dokážu pozastavit a zařadit to do své výživy.

   Onest Source je doplněk stravy složený z přírodních extraktů, antioxidantů a vitaminů, jehož úkolem je chránit organismus před volnými radikály a oxidativním stresem, harmonizovat trávení a vyživovat pleť, vlasy a nehty. Právě díky tomu, že obsahují čistě rostlinné složky, jsem si tento doplněk stravy vybrala. Žádná syntetika, žádná plnidla, konzervanty, barviva, dochucovadla. Jen čistá příroda.

   Složení je veganské. Kromě výše zmíněného, obsažené rostlinné extrakty a účinné přírodní antioxidanty podporují zažívání, harmonizují organismus, posilují imunitu a tlumí zánětlivé procesy v těle a nechají tak vyniknout krásné pokožce, zdravým vlasům a pevným nehtům. Kdo by přesně tohle nechtěl?

   V kapslích najdete opravdu spoustu zdraví:

rakytník řešetlákový - obsahuje velké množství vitamínu C v přírodní formě a další široké spektrum vitaminů A, B, D, F nebo K, aminokyseliny, třísloviny a silice

aloe vera - podporuje správnou funkci imunitního systému, stav pokožky, detoxikuje a čistí organismus

biotin a zinek - oba významně přispívají k získání krásné pokožky, zdravých vlasů a pevných nehtů

vitamin C - chrání buňky před oxidativním stresem, je prospěšný pro imunitní systém i přirozenou tvorbu kolagenu v těle

měsíček lékařský - podporuje normální funkci jater a střev, normální funkce dýchacího systému, stav pokožky a hojení ran

kurkumin - pyšní se protizánětlivými a antioxidačními účinky, podporuje normální funkci jater, napomáhá zdravému trávení a pozitivně ovlivňuje psychické rozpoložení

trans-resveratrol - silný antioxidant, získávaný z červených hroznů. Přispívá k podpoře kardiovaskulárního systému, má protizánětlivé účinky, opravuje poškozenou pokožku a dodává anti-aging efekt

koenzym Q-10 - je přirozenou součástí buněk lidského těla, je důležitý pro udržení rovnováhy volných radikálů v organismu, získávání energie, růst a celkovou regeneraci

piperin - je získávaný z černého pepře, dramaticky zvyšuje vstřebávání kurkuminu, resveratrolu, koenzymu Q-10 a dalších živin. Příznivě stimuluje trávicí enzymy, posiluje trávicí kapacitu a podporuje zdravé dýchání.

bobule acai - superpotravina ideální pro zdravou, mladistvou pokožku a detoxikaci organismu. Přispívají k ochraně buněk před oxidativním stresem, harmonizují činnost nervové soustavy, zlepšují psychickou odolnost a snižují míru únavy a vyčerpání

MSM - je organická sloučenina síry, jež je čtvrtým nejvíce hojivým minerálem v těle. Účinky MSM jsou využívány při zánětlivých onemocněních kloubů, jako je osteoporóza či revmatoidní artritida, křečích v nohách, bolestivých svalů či hlavy, alergiích, překyselení žaludku nebo PMS

ženšen - patří mezi nejvýznamnější adaptogeny. Zlepšuje odolnost organismu proti stresovým situacím, jako je tělesná únava, úzkost, stres, psychicky náročné situace nebo zranění a dodává mu potřebnou sílu

   Celé složení můžete najít v odkazu na webové stránky produktu. Já osobně si myslím, že je to velice zajímavá kombinace zdraví prospěšných látek, které našemu tělu velice prospějí. A jelikož jsou systematicky sestaveny tak, aby příznivě působily (nejen, ale především) na zdraví naší pleti, vlasů a nehtů, tím více mě mezi velkou spoustou potravinových doplňků, které můžeme na trhnu najít, zaujaly.

   Původně jsem vybírala mezi doplňky stravy od mé oblíbené firmy ecce vita, ale to, po čem bych já osobně sáhla, nebylo zrovna dostupné na skladě. Nicméně můj osobní tip je čistá šťáva z aloe vera (i v Onest Source je aloe obsažená), kterou jsem už kdysi užívala a kterou bych znovu volika na jaře k podpoře pročištění těla. Později mě zaujaly také doplňky stravy od ANNA BRANDEJS. V nabídce můžete najít doplňky nejen pro zdravou pokožku nebo vlasy, ale i pro dobrou náladu, podporu imunity nebo pro zdravé srdce a cévy a další. Nemám vyzkoušené, ale zaujaly mě a možná někdy do budoucna zkusím.

   Máte někdo zkušenosti s doplňky stravy těchto značek? A co Onest Source, zaujaly vás? Jsou na trhu teprve krátce. Onest vyrábí primárně přírodní kosmetiku, takže k doplňkům stravy jsem se dostala díky procházení kosmetiky - jak jinak :)

   Neočekávám od žádných doplňků stravy, že mě samy o osbě udělají přes noc, ba ani za půl roku jejich užívání o pět let mladší a k nepoznání krásnější a pokud někdo má od jakýchkoliv doplňků stravy taková očekávání, může být zklamaný. Protože jak je již z názvu patrné, jsou jen DOPLŇKEM ke zdraví, ale věřím, že mohou pomoci. Pokud bychom ale kouřili cigarety, jedli často cukr a junk food, nedostatečně spali, nepili spoustu čisté vody a/nebo žili v permanentním stresu, pak nás nespasí žádná tabletka na světě. Takže, mysleme na sebe komplexně, mějme se rádi a podporujme své zdraví uvnitř. Protože: beauty comes from within.

FOLLOW ME.

    Tento rok jsem se rozhodla věnovat sama sobě. Pečovat o své tělo zvenku i zevnitř, aby bylo zdravé a krásné. Od začátku letošního roku se tak snažím do své každodenní rutiny přinést nové návyky a podnikám kroky k tomu, abych se cítila a vypadala dobře, zdravě a spokojeně. Taky se ze všech sil snažím mít v každém dni nějaký řád a kolem sebe pořádek. Stále něco dělám, snažím se to dělat co nejlépe, ale nikdy nemám pocit, že je všechno tak, jak si představuji, že je všechno hotové, uklizené, v pořádku, protože to jednoduše nestíhám. Věci nechávám nedodělané, anebo je nedělám pořádně, protože Norinka má přednost a cokoliv ostatního se musí odložit a počkat. Sama na sebe tímto jednáním vyvíjím tlak a žiju tak v chronickém stresu - nikdy se nezastavím, protože mi to svědomí nechce nedovolit. Žiju v iluzi, kterou jsem si já sama vytvořila, že pořád něco MUSÍM.

   Moje vlastní tělo mi však opět připomnělo, že nemusím vůbec nic. Jediné, co musím, je zpomalit a přepnout v hlavě z musím na MŮŽU. Při mém posledním běhání mě začalo tahat mezi kolenem a holenní kostí. Na obou nohách, na pravé o něco víc. Nebylo to nic, co by se nedalo snést, a tak jsem nevěnovala pozornost tomu, že někde něco trochu bolí. Protože netrénovaný člověk, který rok sedí doma, nemá žádnou fyzičku, má zkrácené všechny svaly a navíc je půl roku po porodu a rozhodne se začít běhat, se zřejmě sem tam s nějakým diskomfortem setká. Tato myšlenka vyústila ve stupňující se bolest při každém kroku i pohybu, která trvá už několik dní. Takže po víkendu hurá na fyzioterapii.

   A tak tady sedím a snažím se zastavit v daném TEĎ. Zpomalit, jen tak být a dívat se, jak svět kolem mě existuje i bez mého přičinění. Přijmout, že jsem na sebe zbytečně tvrdá a to, co s vypětím sil dělám, mi málo kdy přináší pocit uspokojení. Je čas přehodit výhybku a zkusit to jinak.

   Svému tělu chci dopřát větší pozornost a péči. Pečuji o svou pleť, ale na zbytek těla zapomínám. Ne, že nemám čas, tuhle výmluvu nerada používám. Zatím jsem si na něj ten čas neudělala. A to je to, co chci v dubnu změnit. Být k sobě a ke svému tělu vlídnější.

• Zpomalit. Cokoliv, co dělám, dělat pomalu. A pokud neudělám najednou všechno, jednoduše to NECHAT BÝT.
• Vědomě jíst a spojit jídlo s relaxací. Člověk by neřekl, jak těžká je tohle disciplína. Přemýšlet nad tím, jak jídlo chutná, voní, vypadá, jak dlouho žvýkám jednotlivé sousto. Nemyslet na nic jiného a nedělat u jídla nic jiného. Žádná televize, žádný mobil v ruce. Před každým jídlem se na minutu zastavit, zpřítomnit, několikrát se zhluboka nadechnout a vydechnout. Po jídle ještě nějakou chvíli setrvat u stolu a odpočívat.
• Dělat pro své tělo to nejlepší. Vybírat si ty nejlepší potraviny, dopřát si jemnou jógu a dechové cvičení, odpočívat, dýchat čerstvý jarní vzduch, jít na procházku, smát se. Prožívat každou chvíli s radostí, dovolit si potěšení.