Pravdou je, že jsem se o módu do hloubky nikdy dříve nezajímala. Oblékala jsem, co se mi líbilo, to je celé. Nyní jsem zcela ponořena do intenzivního samostudia a neskutečně mě to baví. Postupně čtu mnoho knih o módě i módních návrhářích a zjišťuji, že móda je úzce spjata s kulturou všeho druhu, jelikož umění bere inspiraci z mnoha různých oblastí. Momentálně čtu biografii Coco Chanel, silné a inspirativní ženy, mimo jiné jednou z těch, kdo do odívání přinesl praktičnost, pohodlí, jednoduchost a levné látky jako je žerzej, ze kterého šila šaty, a přitom se jí podařilo toto všechno povýšit na luxus. Vedle toho listuji stránkami knihy Móda od Karen Homer, která je úžasně barevně ilustrovaná a plná základních a opravdu velmi zajímavých faktů nejen o módě, ale i o různých osobnostech spjatých s módou, stylech oblékání, kosmetice, vůních, ženském těle, focení, šéfredaktorech módních časopisů a mnohém dalším. Móda má v dnešním moderním světě samozřejmě i svá úskalí, tedy především fast fashion, rychlá móda. O tom se chystám číst v knize Vláda módy.

   Jak vy osobně vnímáte módu? Připadá vám povrchní, anebo v ní vidíte něco víc?

FOLLOW ME.

    když jsem před čtyřmi lety začala s jógou, cítila jsem velké změny sama na sobě a ve svém životě. měnila jsem názory a postoje k mnoha věcem, přístup k lidem, měnila jsem se já, cítila jsem se i ve svém těle o poznání lépe a byla jsem s tím velice spokojená. mnoho věcí našeho moderního světa mi začaly připadat zbytečné a povrchní a v porovnání s hlubší podstatou existence mi problémy lidí kolem mě i mé vlastní, které jsem dříve řešila, připadaly malicherné.

   přestala jsem tak věnovat pozornost některým věcem, které byly doposud mou součástí. přestala jsem se výrazně líčit, řešit tolik oblečení a nákupy nových věcí a dokonce jsem se chvílemi i styděla za to, že jsme tohle ještě nedávno před tím dělala: běhala v deseticentimetrových podpatcích, stylových blůzkách a blazerech, s perfektní kabelkou plnou zbytečností, ozdobená blýskavou bižuterií a psala jsem na blogu o kosmetice.

   dneska to vidím takhle: přestala jsem se o sebe starat. tak moc jsem najednou byla proti povrchnostem a materialismu světa kolem. obohacovala jsem se jen vnitřně. jógou, čtením knih zaměřených na jógu, psychologii a obecně zdraví. byla jsem mnohem blíž přírodě něž kdy dřív. na tom všem není nic špatného a není to nic, s čím bych teď už nesouhlasila. co jsem ale musela přehodnotit, je péče o sebe sama nejen zevnitř, ale i z vnějšku. koneckonců máme jen jedno tělo a k tomu patří i to fyzické. to hmotné, fyzické tělo, na které jsem postupně zapomínala. ano, zmírnily se mé úzkosti ve spojení s tím, jak vypadám. najednou jsem neřešila váhu, velikost oblečení nebo celulitidu, ale neřešila jsem ani to, jestli mi slunce spálí kůži, která tímto nenávratně stárne, vlasy jsem si přestala barvit a žehlit, aby byly zdravé, ale jak vypadám pro mě nebylo prioritní. makeup skončil v zapomnění a jakákoliv pleťová i tělová péče taktéž. a to, co nosím na sobě, mi bylo už úplně jedno.

   jenže tohle jsem nebyla já. necítila jsem se úplně ve své kůži. jako bych odhodila část svého já, něco, co mi kdysi bylo mou součástí, mou každodenností, co mi dělalo radost. byla jsem možná svým způsobem vnitřně klidnější, ale ztratila jsem tak trochu - jak by řekl Kloboučník z Alenky v říši divů - svoucnost. nesvádím to na praxi jógy, to vůbec. možná jsem si z její filozofie vybrala jen část a něco mi uniklo. ale vlivů bylo více. a dneska vidím věci trochu jinak a pokouším se nalézt harmonii mezi oběma protipóly a vybrat si ze všeho, co jsem se naučila, to nejlepší.

   a tak jsem se s pokorou začala vracet ke své tělesnosti a byť jsem smířená se všemi svými uvědomělými kvalitami i nedokonalostmi, začala jsem o své tělo a o svůj fyzický vzhled opět pečovat. protože péče o sebe sama je neodmyslitelnou součástí sebelásky. to, jak člověk vypadá, je fyzickým odrazem jeho celku. už mi není jedno, jak vypadám. to, jak vypadám, velmi úzce koresponduje s vnitřním pocitem ze sebe sama. když jsem se v odrazu zrcadla začala potkávat se stárnoucí, unavenou holkou s výrazem plným starostí, musela jsem se ptát sama sebe, jak se tohle mohlo stát. kde je ta mladistvá pleť a rozzářené oči, kde je ta osoba, která vždycky všem připadala krásná? musela jsem něco změnit. a abych pravdu řekla, nebylo to jednoduché a stále ještě to není to, co bývalo. a nemyslím tím, že se pokouším vrátit v čase a ubrat si 5 let. ale věřím, že s tím, jak člověk vypadá, může každý libovolně dělat, co chce, a vůbec nemusí vypadat starší než ve skutečnosti je, unavený, bez života, bez energie. vše, co je uvnitř, se odráží i zvenku. a kde je pozornost, tam je energie - má nejoblíbenější jógová moudrost, kterou si neustále opakuji a jistě na ni v mých článcích ještě mnohokrát narazíte. je univerzální a nesmírně pravdivá. obracím svou pozornost sama na sebe, na své fyzické tělo. opět věnuji velkou pozornost kvalitní pečující přírodní kosmetice, která je pro zdraví pleti a pokožky prospěšná, dekorativní kosmetice, která decentně a přirozeně rozjasní a zvýrazní krásu jednotlivce, ale i oblečení, které nejlépe vystihuje mou osobnost.

   jaký máte názor na péči o fyzickou stránku těla, na péči o pleť, pokožku, své vlasy, zuby nebo nehty? jakou váhu dáváte péči o sebe sama po vnější stránce? jakou hodnotu pro vás má dekorativní kosmetika, styling, oblékání a celkově péče o vzhled?

   dejte mi vědět!

FOLLOW ME.