blog je pro mě místem, ke kterému se instinktivně i ze setrvačnosti mnoha uplynulých let opakovaně vracím. nemůžu jen tak přestat, jen tak tuto kapitolu zcela uzavřít a jít dál. moderní instagramové pojetí virtuálního sebevyjádření pro mě není dostačující. jeho formát je skvělý pro sdílení jednotlivých momentů každodennosti a drobných střípků naší osobnosti. k rozepsání se ale potřebuji prostoru víc. líbí se mi, že blog působí mnohem víc i vizuálně. nejsou to jenom fotografie a není to jen napsaný text. je to celý design blogu, který odráží část mého já. s tím si můžu hrát a tvořit ho k obrazu svému. celkový výsledek mi přináší radost.
začínám znova. blogů jsem měla mnoho a důvod, proč začínám jinde je jeden jediný: vyvíjím se, a to, o čem jsem psala kdysi, je mou minulostí, a občas mám pocit, že bude lepší nechat jí tak, jako samostatnou kapitolu. uvědomuji si, že to má i své nevýhody, a s každým dalším blogem sama sobě slibuji, že se pokusím setrvat a nechat minulost jednoduše v minulých článcích, přitom na jednom místě. chci, aby tento blog byl mým posledním. k tomu je potřeba zapomenout na dokonalost, která je jen abstraktním pojmem a která ve skutečnosti neexistuje. nedokonalost je mnohem krásnější ve své jedinečnosti. zároveň se musím otevřít a naučit se jednoduše vyjádřit sebe sama bez jakýchkoliv očekávání.
chci věřit, že se vám bude můj blog líbit. že některé z vás svými články, svými myšlenkami, názory a životními postoji oslovím a budete se mnou sdílet ty své v komentářích. moc se na tuhle naši společnou cestu těším!
Join the conversation!